Spor o první jídlo
Když se blíží půlroční věk českého dítěte, mají zdejší lékaři jasno v tom, jaká změna jídelníčku ho čeká. S úderem šestého měsíce by mělo dostat pyré z vařené mrkve. Postupně se pak přidávají brambory a další druhy zeleniny a trocha masa.
Pokud ale nahlédnete za naše hranice, zjistíte, že kulinární začátky pro miminka jsou tam úplně jiné. „Naše děti jako první dostaly rozmačkaný banán, hodně se dává vývar z fazolí. Někdo taky začíná avokádem,“ popisuje mexickou cestu novinářka Marisa Zannie. „Jako první nám pediatr doporučil špenát, pórek nebo čekanku,“ líčí francouzskou metodu Pařížan Julian Durand. „Největší klasikou je u nás rýžová kašička, poslední roky se ale přechází také na ovesnou nebo ječnou,“ přidává americkou obilnou zkušenost Jennifer Sanders, která s rodinou žije nedaleko Washingtonu.
Takhle by se rozmanitým světem prvních dětských příkrmů dalo pokračovat až k fazolím v některých částech Jižní Ameriky a Asie, papuánským batátům v kokosovém mléce anebo ke kukuřičné kaši na jihu Afriky. Proč tedy čeští pediatři tolik trvají na mrkvi a ti nejpokrokovější z nich připustí maximálně dýni nebo cuketu?
„Kolem prvních příkrmů panuje spousta dezinformací a strachu. Rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, bojí se, aby je nepoškodili, a tak raději dodržují všemožné tabulky a na slovo poslouchají lékaře, kteří opakují, že první příkrm musí být mrkev. A často ještě kupují příkrmy z obchodu místo toho, aby děti učili jíst zdravé čerstvé jídlo. Žijeme v době, kdy máme k dispozici největší množství jídla, a z potravin jsme si místo potěšení udělali strašáka,“ shrnuje situaci Andrea Poloková, která je uznávanou odbornicí na výživu v době kojení. „Lékaři by měli rodičům vysvětlovat, že největší nebezpečí jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny, a ne bazírovat na mrkvi. Medicínsky není žádný důvod, aby se začínalo právě s ní.“
Podobně to vidí i pediatrička Tereza Sochorcová „V každé zemi se začíná jiným příkrmem a není jedna striktně správná potravina. Přestože v Česku to tak může vypadat,“ shrnuje lékařka, která je autorkou blogu Léčím děti.cz. „Rodičům vysvětluji, že mají sáhnout po tom druhu zeleniny nebo ovoce, které mají zrovna v dobré kvalitě. Tedy po potravinách lokálních a sezonních. Dříve to totiž přesně takto bylo. Pokud byla sezona mrkve, děťátko dostalo doma vypěstovanou mrkev, pokud byly zrovna brambory nebo špenát, dostalo ty. Není důležité, co dítě ochutná jako první. Příkrmy mají miminko seznámit s pevnou stravou, případně otestovat možnou alergickou reakci.“
Sochorcová doporučuje začínat spíš zeleninou než ovocem, které je sladší a děti po něm někdy odmítají méně lákavou chuť brokolice nebo cukety. Medicínské důvody k tomuto pořadí ale nevidí. Z lékařského hlediska může být klidně první ovoce. Ať už to bude pro kostarického kojence papája nebo dobré domácí jablko pro českého.
„Dříve bylo zavádění příkrmů ještě striktnější, určité potraviny se zaváděly v konkrétním měsíci. Dnes zjišťujeme opak toho, co se tvrdilo dříve: že je spíše poškozující čekat s některými potravinami do dvou, tří let. Třeba dát miminku do kaše kvalitní oříškové máslo není vůbec špatný nápad, je to skvělý zdroj zdravých tuků.“
Fakt, že první příkrm může mít mnohem rozmanitější podobu než pouhá rozmačkaná mrkvička, však neznamená, že příkrmy mají být zcela freestyle disciplínou. Jsou věci, které miminkům jednoduše nesvědčí. „V prvním roce bych určitě nedávala tvaroh. Obsahuje příliš mnoho bílkovin a ledviny ještě nejsou na takovou nálož bílkovin připravené. To samé platí pro skyr či kravské mléko,“ varuje Sochorcová. Naopak bílý jogurt je úplně v pořádku.
Další nevhodné potraviny už většina rodičů vyloučí zdravým rozumem, ať jsou to uzeniny, neředěné džusy nebo aromatická zelenina jako křen. „K tomu bych dodala ještě pravidlo ,nesladíme, ani medem“. Hrozí pak, že se budou rychleji kazit zoubky a navíc se vytváří návyk na sladké. Děti do jednoho roku by se navíc z medu mohly nakazit botulismem,“ uzavírá Tereza Sochorcová seznam.
Tento text vznikl pro Respekt; na jeho webu najdete i další Pospěščí články o gastronomii.